Co jsou to probiotika?

Probiotika definujeme jako živé mikroorganismy převážně lidského původu, které, aplikovány v přiměřeném množství, působí příznivě na náš zdravotní stav. K nejčastěji používaným kmenům probiotik patří některé laktobacily, bifidobakterie, některé nepatogenní druhy Escherichia coli a kvasinka Saccharomyces boulardii. Zajímavé je, že vlastnosti a funkce jednotlivých probiotik se liší v závislosti na jejich genetické výbavě. To znamená, že některé kmeny probiotik jsou vhodné při průjmu, jiné při snížené imunitě, další zase k užívání společně s antibiotiky atd. Od probiotik lze očekávat stále širší uplatnění jako léčiva (při střevních zánětech, v urogynekologii, gastroenterologii, alergologii atd.). Jsou vnímána jako součást zdravého životního stylu. Jejich pravidelné užívání ve funkčních potravinách přispívá k ustálení fyziologické rovnováhy. Velmi slibné jsou výsledky studií poukazující na ovlivnění výskytu nadváhy a obezity u dětí v souvislosti s podáváním probiotik v raném věku. Následně lze odvodit i příznivý vliv na snížení výskytu metabolického syndromu v dospělosti.

Jaké vlastnosti by mělo mít kvalitní probiotikum?

Základními požadavky na probiotika jsou:

  • podrobná charakteristika kmene,
  • nulové patogenní vlastnosti,
  • lidský původ,
  • odolnost k trávicím sekretům (žaludeční šťávě, žluči a slině břišní),
  • aplikace v živém stavu,
  • schopnost osídlit tračník,
  • schopnost přilnout ke střevnímu epitelu,
  • schopnost přežívat ve finálním výrobku (kapsle, jogurt) v životaschopném stavu po celou dobu použitelnosti,
  • konstantní obsah probiotické kultury po celou dobu expirace,
  • příznivý účinek na zdravotní stav,
  • prokázaná bezpečnost použití.

Probiotika ve výživě dětí

Trávicí trakt nenarozeného dítěte je sterilní, avšak již průchodem porodními cestami se do něj dostávají první mikroorganismy z okolního prostředí. Kolonizace trávící soustavy, resp. střeva, je významně modifikována kojením. Po přechodu na pevnou stravu dochází k definitivnímu osídlení střeva, složením velmi podobnému jako u dospělého jedince. Jako součást výživy dětí se probiotika uplatňují v regulaci funkcí střeva (vstřebávání živin, vitaminů apod., střevní pasáž a vyprazdňování, eliminace toxinů), inhibují přerůstání patogenních mikrobů, soutěží s nimi o vazbu na střevní sliznici a posilují imunitní odpovědi na patogeny. Dále také ovlivňují vyzrávání slizničního imunitního systému a funkci střevní bariéry a produkují peptidy s bakteriostatickými a baktericidními účinky. Odborník na dětskou výživu radí, že probiotika je velmi účelné podávat při akutních průjmových infekcích (virové etiologie) dětí, kojenců a nedonošenců, neboť se tím významně zkracuje doba trvání střevních obtíží. Dále se probiotika osvědčila v prevenci postantibiotické (klostridiové) kolitidy dětí. Při nesnášenlivosti laktózy, kdy jsou vyloučeny mléčné potraviny, hrozí nedostatek vápníku a poruchy stavby kostry; podávání probiotik zde nahrazuje chybějící enzym laktázu. Probiotika navíc ovlivňují vývoj imunitního systému v raném dětství, proto se uplatňují v prevenci atopické dermatitidy a alergií. Všeobecně jsou probiotika vnímána jako příznivě působící látky ovlivňující vývoj střevní mikroflóry, která sehrává důležitou roli při formování imunitního profilu dítěte. V praktické rovině tedy probiotika snižují nemocnost u dětí.

Funkční potraviny, probiotika v mléčných výrobcích

Funkční potraviny (functional foods) jsou potraviny vyrobené z přirozeně se vyskytujících složek tak, aby měly kromě prosté výživové hodnoty i příznivý účinek na zdraví a/nebo snižovaly riziko vzniku onemocnění. Mezi základní typy působení patří například posilování imunity a prevence proti nemocem. Funkční potraviny nejsou léky, a aby se projevil jejich účinek, musí se konzumovat pravidelně a dlouhodobě. Typickým příkladem funkční potraviny jsou například probiotika v mléčných zakysaných výrobcích. Zásadní informací pro konzumenta funkční potraviny je, že průkaz příznivých účinků na lidské zdraví musí být založen na vědeckém základě. Bohužel, zdaleka ne u všech funkčních potravin, které deklarují fantastické účinky na lidský organismus, jsou tyto účinky vědecky prokázány. V současné době se do funkčních potravin dostává množství probiotických kmenů různých kvalit, které nejsou definovány a specifikovány, tj. není znám jejich původ ani vlastnosti, a není k dispozici odborná dokumentace. Řešena není ani otázka rizika přenosu rezistence. Na etiketách produktů také chybí údaj o nejnižší věkové hranici konzumace. Výjimkou nejsou ani jogurty s probiotiky, kdy na obalu není deklarován ani typ, ani množství použitých probiotik. V tomto případě lze o jejich příznivém působení pochybovat –, ba co více, nevíme, co daná potravina při dlouhodobé konzumaci může způsobit...