Rozhovor s Prof. MUDr. Milanem Lukášem, CSc. na téma probiotika

Profesor Milan Lukáš
Co jsou to probiotika?
Probiotika jsou mikroorganismy, přesněji živé bakterie, které by měly být lidského původu a jejichž konzumace je prospěšná pro zdraví člověka.
Proč se probiotika v takové míře přidávají do potravin? Máme jich v těle málo?
Probiotika se přidávají proto, aby se uplatnila jejich funkce zlepšení zdraví člověka, protože se ukazuje, a to je v posledních dvaceti letech zřejmé, že se zvyšuje incidence některých chorob, které předtím neexistovaly, nebo byly málo známé. Jsou to především alergická onemocnění a některé autoimunitní choroby, a jejich výskyt je dáván do souvislosti právě s tím, že klesá přítomnost probiotických bakterií v naší potravě.
Jak poznáme, která probiotika jsou skutečně funkční a účinná?
To je velice složitá, ale důležitá otázka. Existuje nepřeberné množství probiotických kmenů, které můžeme zakoupit ve formě doplňků stravy, či jsou přidávány do tzv. funkčních potravin. U většiny z nich není dostupná dostatečná dokumentace, jež by potvrzovala jejich kvalitu a účinnost na lidské zdraví. Hledejte proto takové produkty, které na obalu přesně deklarují kmeny použitých probiotik, odkazují na jejich klinickou dokumentaci a splňují základní požadavky kladené na kvalitu probiotik (lidský původ, dobrá přilnavost ke střevnímu epitelu, rezistence vůči kyselému prostředí v trávicím traktu, dobrá životaschopnost ve finálním produktu...).
Kdy jsou probiotika účinná? Musíme je užívat pravidelně a dlouhodobě aby to mělo nějaký význam?
Většinou ano, musí se užívat dlouhodobě, a zvláště významné to je pro malé děti, protože trávicí ústrojí novorozence je v podstatě sterilní − neobsahuje žádné bakterie. Při průchodu porodním kanálem matky se kontaminuje, takže v prvních dnech (týdnech) po narození trávicí ústrojí novorozence obsahuje především laktobacily a bifidobakterie, a kolem druhého a třetího roku života se pak teprve definitivně osidluje dalšími významnými kmeny. Bakteriální střevní flóra ovlivňuje vývoj imunitního systému především malých dětí, což může mít důsledky do budoucna a pro další život – pro výskyt některých alergických onemocnění, nebo například diabetes mellitus 1. typu, který závisí na inzulinu, nebo některých chronických zánětlivých střevních onemocnění.
Pokud chceme mít dostatek živých kultur v našem těle, je dostačující konzumovat dostatek mléčných výrobků, nebo je máme doplňovat nějakými doplňky stravy právě s probiotiky?
Vhodné to určitě je, protože v normální sterilní stravě, kterou konzumuje člověk západního typu v současné době, se žádná bakteriální kontaminace nevyskytuje. Pravidelné dodávání kvalitních probiotických kultur je jistě vhodné, ať už třeba ve formě tzv. funkčních potravin (nejčastěji v podobě mléčných produktů), nebo ve formě doplňků stravy.